K-faktor a příplatek ohybu pro ohýbání plechů

K součinitele podle materiálu a tloušťky pro volné ohýbání, dolisování a ražení dle DIN 6935, s propracovanými příklady příplatku a odečtu ohybu pro ohyby 90°.

K součinitele podle materiálu, tloušťky a metody ohybu (spočtené DIN 6935 + publikované rozsahy)

Materiál	t (mm)	V matice (mm)	R_i (mm)	R/t	K DIN 6935	K volné (DIN ↔ publikované)	K dolisování	K ražení	y = K·t (mm)	Zdroj
DC01 mild steel	0.5	6	0.96	1.92	0.40	0.40–0.43	0.44–0.47	0.41–0.46	0.20	S1/S2/S3
DC01 mild steel	0.8	6	0.96	1.20	0.34	0.34–0.43	0.44–0.47	0.41–0.46	0.27	S1/S2/S3
DC01 mild steel	1.0	8	1.28	1.28	0.35	0.35–0.43	0.44–0.47	0.41–0.46	0.35	S1/S2/S3
DC01 mild steel	1.5	12	1.92	1.28	0.35	0.35–0.43	0.44–0.47	0.41–0.46	0.53	S1/S2/S3
DC01 mild steel	2.0	16	2.56	1.28	0.35	0.35–0.43	0.44–0.47	0.41–0.46	0.70	S1/S2/S3
DC01 mild steel	3.0	25	4.00	1.33	0.36	0.36–0.43	0.44–0.47	0.41–0.46	1.07	S1/S2/S3
DC01 mild steel	4.0	32	5.12	1.28	0.35	0.35–0.43	0.44–0.47	0.41–0.46	1.40	S1/S2/S3
DC01 mild steel	6.0	50	8.00	1.33	0.36	0.36–0.43	0.44–0.47	0.41–0.46	2.14	S1/S2/S3
DX51D+Z galvanized	0.8	6	0.96	1.20	0.34	0.34–0.43	0.44–0.47	0.41–0.46	0.27	S1/S2/S3
DX51D+Z galvanized	1.5	12	1.92	1.28	0.35	0.35–0.43	0.44–0.47	0.41–0.46	0.53	S1/S2/S3
DX51D+Z galvanized	3.0	25	4.00	1.33	0.36	0.36–0.43	0.44–0.47	0.41–0.46	1.07	S1/S2/S3
304 stainless	0.8	8	1.60	2.00	0.40	0.40–0.45	0.46–0.48	0.44–0.47	0.32	S1/S2/S3
304 stainless	1.5	16	3.20	2.13	0.41	0.41–0.45	0.46–0.48	0.44–0.47	0.61	S1/S2/S3
304 stainless	3.0	32	6.40	2.13	0.41	0.41–0.45	0.46–0.48	0.44–0.47	1.23	S1/S2/S3
316L stainless	1.0	10	2.10	2.10	0.41	0.41–0.45	0.46–0.48	0.44–0.47	0.41	S1/S2/S3
316L stainless	2.0	20	4.20	2.10	0.41	0.41–0.45	0.46–0.48	0.44–0.47	0.82	S1/S2/S3
316L stainless	3.0	32	6.72	2.24	0.41	0.41–0.45	0.46–0.48	0.44–0.47	1.23	S1/S2/S3
5052-H32 aluminium	0.8	6	0.96	1.20	0.34	0.34–0.40	0.42–0.46	0.38–0.44	0.27	S1/S2/S3
5052-H32 aluminium	1.5	12	1.92	1.28	0.35	0.35–0.40	0.42–0.46	0.38–0.44	0.53	S1/S2/S3
5052-H32 aluminium	3.0	25	4.00	1.33	0.36	0.36–0.40	0.42–0.46	0.38–0.44	1.07	S1/S2/S3
6061-T6 aluminium *	1.0	10	1.80	1.80	0.39	0.39–0.45	0.46–0.48	0.44–0.47	0.39	S1/S2/S3
6061-T6 aluminium *	2.0	20	3.60	1.80	0.39	0.39–0.45	0.46–0.48	0.44–0.47	0.78	S1/S2/S3
6061-T6 aluminium *	3.0	32	5.76	1.92	0.40	0.40–0.45	0.46–0.48	0.44–0.47	1.20	S1/S2/S3
C110 copper	1.0	8	1.28	1.28	0.35	0.35–0.40	0.42–0.46	0.38–0.44	0.35	S1/S2/S3
C110 copper	2.0	16	2.56	1.28	0.35	0.35–0.40	0.42–0.46	0.38–0.44	0.70	S1/S2/S3
C260 brass	1.0	8	1.28	1.28	0.35	0.35–0.40	0.42–0.46	0.38–0.44	0.35	S1/S2/S3
C260 brass	2.0	16	2.56	1.28	0.35	0.35–0.40	0.42–0.46	0.38–0.44	0.70	S1/S2/S3

Jak číst tuto tabulku. Tohle jsou spočtené hodnoty plus publikované výchozí rozsahy, nikoli měřené K součinitele. K DIN 6935 = (0.65 + 0.5·log10(R/t))/2; V a R_i sledují pravidlo 8×t a odhad poloměru 16% × V (u nerezu 20–21% × V); tenký plech bere nejmenší praktickou matici V6/V8 místo 8×t. K volného ohýbání páruje DIN spodek s publikovaným topem úrovně t–3t; dolisování a ražení jsou publikované výchozí hodnoty pro R/t ≥ 1. y = K × t se měří od vnitřního povrchu. Řádky 6061-T6 (*) si půjčují tvrdou úroveň jako obálku — DIN 6935 míří na tažné slitiny střední pevnosti, takže před závazkem ohněte zkušební kus 6061-T6. Necitujte 0.44 jako K měkké oceli: jde o historický výchozí údaj CAD.

Jaký K-faktor mám použít pro měkkou ocel 2 mm ve volném ohýbání?

Při R/t = 1 (R = 2 mm) dává DIN 6935 K = 0.325 (zaokrouhleno 0.33); běžný CAD výchozí 0.44 přidává asi 0.36 mm na každý ohyb 90°. Úplná kontrola rozvinu níže.

Krok	Veličina	Hodnota	Poznámka
1	R/t	2.0 / 2.0 = 1.00	DIN 6935: k = 0.65 + 0.5·log10(1.00) = 0.65
2	K = k/2	0.325	Tabulková hodnota se zaokrouhluje na 0.33; tento příklad nese nezaokrouhlenou hodnotu
3	BA = (π/180)·A·(R + K·t), A = 90°	4.163 mm	1.5708 × 2.65
4	OSSB = (R + t)·tan(A/2)	4.000 mm	4.0 × tan 45°
5	Flat legs from 50/30 outside	46.000 / 26.000 mm	A_flat = 50 − OSSB, B_flat = 30 − OSSB
6	L = A + B + BA	76.16 mm	BD = 2×4.000 − 4.163 = 3.837; 50 + 30 − 3.837 = 76.163 ✓
7	If CAD default K = 0.44	L = 76.52 mm (+0.361)	BA = 4.524 mm; čtyři ohyby nasčítají asi 1.4 mm

Proč CAD programy výchozí na K-faktor 0.44?

Je to historický výchozí pro měkkou ocel (0.44–0.45), nikoli univerzální hodnota: pro hliník 5052 je ten samý výchozí asi 0.33–0.40 a pro nerez 304 0.40–0.45. DIN 6935 při R/t = 1 dává 0.325 — ta dva kalibry neprůměrujte; místo toho ohněte zkušební kus a zpětně spočítejte.

Stav	Který K	Typická hodnota	Další krok
Ductile mild steel, air bending, R/t 0.5–3	DIN 6935 Table / formula	0.25–0.40	Zkušební ohyb, zpětně spočtěte skutečné K
Mild steel, CAD default, V = 6–8t	Published medium air (t–3t)	0.43 (defaults 0.44–0.45)	Používejte jen když přípravek a materiál odpovídají; jinak přejděte na DIN
304/316 stainless, air bending	DIN 6935 at R/t 2.0–2.2	0.40–0.41 (316 shop data up to 0.50)	Zkontrolujte pružení, praskání a opotřebení matice
5052-H32 aluminium, air bending	DIN 6935 at R/t 1.2–1.3	0.34–0.36	Zkontrolujte praskání; měkký stav bere spodek
6061-T6 aluminium, air bending	Published hard air / DIN upper bound	0.39–0.45	Zkušební ohyb povinný; T6 praská — raději větší poloměr
C110 copper / C260 brass	DIN 6935 at R/t 1.28	0.35	Potvrďte žíhaný stav; tvrdý stav bere horní mez
Bottoming	Published t–3t tier of the class	0.42–0.48	Nikdy znovu nepoužívejte K z volného ohýbání
Coining	Published t–3t tier of the class	0.38–0.47	Všimněte si, že ražení sedí pod dolisováním v publikované tabulce (viz otázka ražení vs dolisování)
R/t > 5	K = 0.50	0.50	Neutrální osa zpět ve středu tloušťky
R/t < 0.5	DIN Table low end	0.15–0.25	Vysoké riziko praskání — zvětšete poloměr nebo změňte materiál
New material / new tooling / no data	Test bend, back-solve	measured	Zamkněte změřené K do CAD knihovny materiálů

Jak se K-faktor mění s vnitřním poloměrem?

Stoupá k 0.50, jak R/t dosáhne 5: DIN 6935 dává K 0.25 při R/t = 0.5, 0.33 při 1.0, 0.40 při 2.0 a 0.45 při 3.0. Interpolujte mezi řádky přes k = 0.65 + 0.5·log10(R/t), nikdy lineárně.

R/t	k (DIN 6935)	K = k/2	y/t	Poznámka
0.05	0.00	0.00	0.00	Neutrální osa na vnitřním povrchu; riziko praskání — tady nenavrhujejte
0.07	0.06	0.03	0.03	Hodnota ze zdrojové tabulky; samotný vzorec DIN dává na tomto R/t 0.07 (k) — nadřazený dokument je zde vnitřně nekonzistentní
0.10	0.15	0.08	0.08	—
0.20	0.30	0.15	0.15	—
0.25	0.35	0.18	0.18	—
0.33	0.41	0.21	0.21	—
0.50	0.50	0.25	0.25	—
0.75	0.59	0.30	0.30	—
1.00	0.65	0.33	0.33	—
1.25	0.70	0.35	0.35	—
1.50	0.74	0.37	0.37	—
1.75	0.77	0.39	0.39	—
2.00	0.80	0.40	0.40	—
2.50	0.85	0.43	0.43	—
3.00	0.89	0.45	0.45	—
3.50	0.92	0.46	0.46	—
4.00	0.95	0.48	0.48	—
4.50	0.98	0.49	0.49	—
5.00	1.00	0.50	0.50	R/t ≥ 5: neutrální osa ve středu tloušťky

Jaký je rozdíl mezi volným ohýbáním, dolisováním a ražením v K-faktoru?

Publikované výchozí hodnoty jsou 0.33–0.45 pro volné ohýbání, 0.42–0.48 pro dolisování a 0.38–0.47 pro ražení; nikdy nepoužívejte K z volného ohybu pro dolisování. Tohle jsou výchozí hodnoty, nikoli hodnoty normy.

Třída materiálu	Metoda ohybu	R = 0–t	R = t–3t	R > 3t
Soft (aluminium 5052, copper, brass)	Air bending	0.33	0.40	0.50
Soft (aluminium 5052, copper, brass)	Bottoming	0.42	0.46	0.50
Soft (aluminium 5052, copper, brass)	Coining	0.38	0.44	0.50
Medium (mild steel, galvanized)	Air bending	0.38	0.43	0.50
Medium (mild steel, galvanized)	Bottoming	0.44	0.47	0.50
Medium (mild steel, galvanized)	Coining	0.41	0.46	0.50
Hard (304/316 stainless)	Air bending	0.40	0.45	0.50
Hard (304/316 stainless)	Bottoming	0.46	0.48	0.50
Hard (304/316 stainless)	Coining	0.44	0.47	0.50

Jak spočítám příplatek ohybu?

BA = (π/180) × A × (R + K × t); pro měkkou ocel 2 mm, R 2 mm, K 0.325, 90° dává 4.163 mm. A je úhel ohybu — úhel, který plech urazí: vnitřní úhel 60° znamená A = 120°.

Veličina	Vzorec	Čtení
K factor	K = y / t, 0 ≤ K ≤ 0.5	Posun neutrální osy od vnitřního povrchu ku tloušťce
Neutral radius	R_neutral = R_i + K × t	Poloměr oblouku, který skutečně drží svou délku
Bend allowance BA	BA = (π/180) × A × (R_i + K × t)	Délka oblouku neutrální osy skrz ohyb
Outside setback OSSB	OSSB = (R_i + t) × tan(A/2)	Délka tečny od vrcholu k dotykovým bodům ohybu
Bend deduction BD	BD = 2 × OSSB − BA	Co oba vnější rohy ztratí proti rozvinu
Flat length L	L = A + B + BA (flat legs); L = A_out + B_out − BD (outside dims)	Obě dají stejný výsledek, když je K správné — míchat BA a BD je klasická chyba rozvinu
Angle convention	A = 180° − included angle	Ohyb 90°: A = 90; vnitřní 60°: A = 120; vnitřní 120°: A = 60

Jak spočítám odečet ohybu?

BD = 2 × OSSB − BA; ten samý ohyb 90° má OSSB 4.000 mm a BD 3.837 mm, takže vnější lemy 50 + 30 mm se rozvinou na 76.16 mm. Ne-90 příklad zkřížuje tutéž účtárnu při A = 120°.

Případ	Položka	Hodnota
90°, t 2.0, R 2.0	OSSB = (2+2)·tan45°	4.000 mm
90°, t 2.0, R 2.0	BD = 2×4.000 − 4.163	3.837 mm
90°, t 2.0, R 2.0	L = 50 + 30 − 3.837	76.163 mm
A=120°, t 1.5, R 3.0, 304	K = (0.65 + 0.5·log10 2)/2	0.4003
A=120°, t 1.5, R 3.0, 304	BA = 2.0944 × (3 + 0.4003×1.5)	7.541 mm
A=120°, t 1.5, R 3.0, 304	OSSB = 4.5 × tan60°	7.794 mm
A=120°, t 1.5, R 3.0, 304	L = 52.206 + 32.206 + 7.541	91.95 mm
A=120°, t 1.5, R 3.0, 304	BD check: 60 + 40 − (2×7.794 − 7.541)	91.952 mm ✓
A=120°, t 1.5, R 3.0, 304	If hard-air K 0.45 instead	L = 92.11 mm (+0.156 vs DIN 0.40: 0.16 mm per bend)

Jaký V-otvor matice mám použít pro měkkou ocel 2 mm?

Začněte na V16 (8 × t); dá vnitřní poloměr kolem 2.6 mm, minimální lem nad 11 mm a asi 12 t/m v měkké oceli 60,000 psi. Nerez chce V = 10–12×t a faktor poloměru 20–22%.

t (mm)	V (mm)	R_i (mm)	Min. lem (mm)	Tonaž (t/m)	Zdroj
0.5	6	0.96	—	—	practical min V6, calc
0.8	6	0.96	—	—	S3 method, calc
1.0	8	1.3	> 5.5	8	S3
1.5	12	2.0	> 8.5	10	S3
2.0	16	2.6	> 11.0	12	S3
2.5	20	3.3	> 14.0	14	S3
3.0	25	4.0	> 17.5	16	S3
4.0	32	5.0	> 22.0	22	S3
5.0	40	6.5	> 28.0	27	S3
6.0	50	8.0	> 35.0	32	S3

Jaký K-faktor mám použít pro nerez 304?

Použijte 0.40–0.45: DIN 6935 dává 0.41 při R/t = 2.1, zatímco publikovaná výchozí hodnota pro tvrdé materiály je 0.45; 316 běží výš, až 0.45–0.50 v dílnických datech — vezměte horní mez a ohněte zkušební kus.

Kalibr	K při R≈t	Platí pro	Zdroj
Shop-measured caliber	0.46	304, air bending, R = t	S4
Shop-measured caliber	0.50	316, air bending, R = t	S4
Published hard class (t–3t)	0.45	Generic 304/316 hard tier — does not separate 304 from 316	S2/S5
DIN 6935 at R/t = 2	0.40	Geometry only — no work-hardening difference	S1/S6
This page, Table 2	0.41–0.45	316 takes the upper bound; test-bend	S1/S2/S3

Jaký K-faktor mám použít pro hliník 5052?

Použijte 0.34–0.40; 5052-H32 při R/t ≈ 1.2 sedí kolem 0.33–0.35, zatímco generická tabulka měkkého hliníku dává 0.40 pro R = t–3t. Držte 6061-T6 na vlastním řádku — nemíchejte jej s 5052.

Kalibr	K	Platí pro	Zdroj
Shop-measured (R = t)	0.33	5052-H32, air bending	S4
Published soft air (t–3t)	0.40	Generic soft aluminium	S2/S5
DIN 6935 (R/t = 1.2)	0.345	Geometry only	S1/S6
This page, Table 2	0.34–0.40	Soft temper low end, hard temper or wide V high end	S1/S2/S3

Mohu použít jeden K-faktor pro všechny tloušťky?

Jen pokud V/t a R/t zůstanou konstantní; plech 0.5 mm na praktické matici V6 běží R/t ≈ 1.9 a K ≈ 0.40, zatímco 2 mm na V16 běží R/t ≈ 1.3 a K ≈ 0.35. Tloušťka hýbe K přes matici, ne přes vzorec.

t (mm)	V (mm)	R_i (mm)	R/t	K DIN 6935
0.5	6	0.96	1.92	0.40
0.8	6	0.96	1.20	0.34
2.0	16	2.56	1.28	0.35
3.0	25	4.00	1.33	0.36
6.0	50	8.00	1.33	0.36

Jak změřím skutečný K-faktor pro mou ohýbačku?

Ohněte pás 200 mm na 90°, změřte oba vnější lemy, získáte BD = 200 − (A + B), pak zpětně spočtěte K z K = [2(R + t)tan(A/2) − BD] / [(π/180)At] − R/t. Změřené K zapište zpět do CAD knihovny a přestaňte znovu používat 0.44 pro ten pár materiál/nářadí.

Krok	Pravidlo	Hodnota
1	Strip	200 × 50 mm, bend at 90° mid-length
2	Measure both outside flanges A_out + B_out	BD = 200 − (A_out + B_out)
3	Back-solve	K = [2(R+t)tan(A/2) − BD] / [(π/180)·A·t] − R/t
4	Write into CAD material library	per material + tooling pair

Kde je neutrální osa v ohybu?

Na y = K × t od vnitřního povrchu: měkká ocel 2 mm s K 0.35 ji staví 0.70 mm od vnitřka, takže neutrální poloměr je R + 0.70 mm.

Případ	K	t (mm)	y = K·t (mm)	Neutrální poloměr
DC01 2.0 mm, R/t 1.28	0.35	2.0	0.70	R + 0.70 mm (R_i 2.56 → neutrální 3.26 mm)
DC01 3.0 mm, R/t 1.33	0.36	3.0	1.07	R + 1.07 mm
304 1.5 mm, R/t 2.13	0.41	1.5	0.61	R + 0.61 mm
DC01 6.0 mm, R/t 1.33	0.36	6.0	2.14	R + 2.14 mm

Proč ražení někdy ukazuje nižší K než dolisování?

Publikovaná tabulka dává ražení 0.44–0.47 proti dolisování 0.46–0.48 v rozsahu R = t–3t, což je opak obvyklého očekávání, že ražení tlačí K k 0.50 — berte to jako nevyřešený konflikt a ověřte zkušebním ohybem.

Metoda	Měkké K (t–3t)	Střední K (t–3t)	Tvrdé K (t–3t)	Zdroj
Bottoming	0.46	0.47	0.48	S2/S5
Coining	0.44	0.46	0.47	S2/S5
Expectation	—	—	—	—
Second source confirming the ranking	none found	none found	none found	GAP

Jak tato čísla používat

Řádky tabulky jsou spočtené hodnoty plus publikované výchozí rozsahy — nikdy je nepodávejte jako měřené K součinitele; sloupec DIN je hodnota ze vzorce a publikované sloupce jsou CAD/dílnické výchozí hodnoty, které se od ní liší o 0.03–0.09.
0.44 je historický CAD výchozí, nikoli K-faktor měkké oceli: DIN 6935 dává 0.325 při R/t = 1. Pokud CAD rozvin neodpovídá ohnutému dílu, zkontrolujte, který kalibr software použil, než sáhnete po přípravku.
Oba propracované příklady používají hodnoty K konzistentní s Tabulkou 1 (0.325 při R/t = 1, 0.40 při R/t = 2) — nevkládejte 0.44, aby aritmetika vypadala lépe.
DIN 6935 míří na tažné oceli střední pevnosti; řádky hliníku, mědi a mosazi si půjčují jen jeho geometrii, s publikovanými rozsahy pokrývajícími rozdíl zpevnění. 6061-T6 je označen *, protože pro něj neexistuje tabulka kalibru DIN — zkušební ohyb je povinný.
Titan Grade 2, oceli HSLA a Inconel nemají citovatelné tabulky K — zpětně spočtěte K ze zkušebního ohybu místo hádání; tloušťky nad 6 mm, lemy s přehybem (hems), navíjecí ohyby a joggle jsou mimo rozsah této tabulky.
Pružení je samostatná kompenzace: K lokalizuje neutrální osu, ale nedává úhel pružení; kompenzujte podle materiálu a matice, ne z této tabulky.
Originál DIN 6935 nebyl zakoupen; vzorec a tabulka k jsou ověřeny proti dvěma nezávislým veřejným zdrojům (technický přehled a softwarová implementace, které souhlasí hodnota po hodnotě) — před výrobně kritickým použitím znovu ověřte proti zakoupené normě.

Časté dotazy

Jaký K-faktor mám použít pro měkkou ocel 2 mm ve volném ohýbání?
Při R/t = 1 (R = 2 mm) dává DIN 6935 0.325 (zaokrouhleno 0.33); běžný CAD výchozí 0.44 přidává asi 0.36 mm na každý ohyb 90°.

Proč CAD programy výchozí na K-faktor 0.44?
Je to historický výchozí pro měkkou ocel (0.44–0.45), nikoli univerzální hodnota: pro hliník 5052 je ten samý výchozí asi 0.33–0.40, pro nerez 304 0.40–0.45.

Jak se K-faktor mění s vnitřním poloměrem?
Stoupá k 0.50, jak R/t dosáhne 5: K 0.25 při R/t = 0.5, 0.33 při 1.0, 0.40 při 2.0 a 0.45 při 3.0.

Jaký je rozdíl mezi volným ohýbáním, dolisováním a ražením v K-faktoru?
Publikované výchozí hodnoty jsou 0.33–0.45 pro volné ohýbání, 0.42–0.48 pro dolisování a 0.38–0.47 pro ražení; nikdy nepoužívejte K z volného ohybu pro dolisování.

Jak spočítám příplatek ohybu?
BA = (π/180) × A × (R + K × t); pro měkkou ocel 2 mm, R 2 mm, K 0.325, 90° dává 4.163 mm.

Jak spočítám odečet ohybu?
BD = 2 × OSSB − BA; ten samý ohyb 90° má OSSB 4.000 mm a BD 3.837 mm, takže vnější lemy 50 + 30 mm se rozvinou na 76.16 mm.

Jaký V-otvor matice mám použít pro měkkou ocel 2 mm?
Začněte na V16 (8 × t): vnitřní poloměr kolem 2.6 mm, minimální lem nad 11 mm, asi 12 t/m v měkké oceli 60,000 psi.

Jaký K-faktor mám použít pro nerez 304?
Použijte 0.40–0.45: DIN 6935 dává 0.41 při R/t = 2.1, publikovaná tvrdá výchozí hodnota je 0.45 a 316 běží až 0.45–0.50 v dílnických datech.

Jaký K-faktor mám použít pro hliník 5052?
Použijte 0.34–0.40: 5052-H32 při R/t ≈ 1.2 sedí kolem 0.33–0.35 zatímco generická tabulka měkkého hliníku dává 0.40 pro R = t–3t.

Mohu použít jeden K-faktor pro všechny tloušťky?
Jen pokud V/t a R/t zůstanou konstantní: 0.5 mm na praktické matici V6 běží R/t ≈ 1.9 a K ≈ 0.40, zatímco 2 mm na V16 běží R/t ≈ 1.3 a K ≈ 0.35.

Jak změřím skutečný K-faktor pro mou ohýbačku?
Ohněte pás 200 mm na 90°, vezměte BD = 200 − (A + B), pak zpětně spočtěte K = [2(R+t)tan(A/2) − BD] / [(π/180)At] − R/t.

Kde je neutrální osa v ohybu?
Na y = K × t od vnitřního povrchu: měkká ocel 2 mm s K 0.35 ji staví 0.70 mm od vnitřka, takže neutrální poloměr je R + 0.70 mm.

Proč ražení někdy ukazuje nižší K než dolisování?
Publikovaná tabulka dává ražení 0.44–0.47 proti dolisování 0.46–0.48 v rozsahu R = t–3t — nevyřešený konflikt, ověřte zkušebním ohybem.

Normy a zdroje

S1 — Rainer Schlangen, Biegetechnik — Biegeverkürzung (2010): přehled DIN 6935 — k = 0.65 + 0.5·log10(r/s), tabulka k 0.05–5.0, K = k/2, neutrální vrstva NT = (s/2)·k
S2 — Protolabs Network (bývalé Hubs), Sheet metal fabrication design guide — generické K součinitele pro volné/dolisování/ražení, měkká–střední–tvrdá, výchozí 0.4468
S3 — ADH Machine Tool, Press Brake V Die Opening Chart — start 8×t, R_i ≈ 16% V, nerez 10–12×t při 20–22%; řádky pro 1.0–6.0 mm ověřeny proti publikovanému grafu
S4 — Lapas, K-Factor and Bend Allowance — dílnické kalibry materiál-při-R=t: 5052 0.33, 6061-T6 0.40, A36 0.44, 304 0.46, 316 0.50; R/t > 3 → K ≈ 0.50
S5 — MechCodex, Sheet Metal K-Factors by Material and Bend Method — křížová kontrola S2
S6 — smlibpy, Sheet metal: what the functions share — nezávislá implementace vzorce DIN 6935, K = k/2, výchozí 0.44
S7 — DIN 6935 Kaltbiegen von Flacherzeugnissen aus Stahl (placená norma, nekoupena; citována jen jako nadřazená S1/S6)